Přiznání Alana Turinga

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing.
Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém.
Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

David Lagercrantz (1962)
Rodák ze stockholmského předměstí Solna, absolvoval žurnalistiku na univerzitě v Göteborgu. V literatuře se prosazoval zprvu v úloze životopisce. Prvotinu Göran Knopp 8000+ (1997, česky Až za hranici možností) věnoval kariéře proslulého švédského horolezce, v knize Ett svenskt geni (Švédský génius) zachytil osudy Håkana Lanse, vynálezce v oboru informačních technologií. Reportérské kvality prokázal i v non-fiction Änglarna i Åmsele (1998; Andělé z Åmsele), v níž zpracoval případ trojnásobné vraždy. Beletristická část jeho tvorby zahrnuje mimo jiné romány Stjärnfall (2001; Hvězdný pád), Där gräset aldrig växer mer (2002; Tam už tráva neporoste) či Underbarnets gåta (2003; Záhada zázračného dítěte). Mezinárodní renomé, potvrzené vydáním ve dvaceti zemích, si však vydobyl teprve románem Syndafall i Wilmslow (2007; česky Přiznání Alana Turinga, LEDA 2016) o klíčové postavě britské matematiky a kryptologie. Stojí rovněž za autobiografií fotbalisty klubu Manchester United Já jsem Zlatan Ibrahimović (č. 2014) – tento bestseller sepsal roku 2011 jako ghostwriter a bojoval s ním o několik reportérských cen.
Lagercrantzův nejnovější počin představuje dovětek k populární detektivní trilogii Milénium Stiega Larssona, vydaný pod názvem Dívka v pavoučí síti (švédsky, anglicky i česky 2015).

Miroslav Táborský (1959)

Původně absolvent pedagogické fakulty v oboru fyzika, vystudoval Divadelní fakultu AMU v Praze a v roce 1987 nastoupil do svého prvního angažmá v kladenském divadle. Zahrál si na několika dalších českých scénách – v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. Od roku 1996 byl 20 let v angažmá v Divadle v Dlouhé, v současné době působí na „volné noze“.
Miroslav Táborský si zahrál také v mnoha filmech jako např. Svatba upírů, Kolja, Lotrando a Zubejda, Tmavomodrý svět, Maharal, Bobule, Nejkrásnější hádanka, Život je život, Bezva ženská na krku, a v několika českých seriálech. Pro Audiotéku načetl audioknihu Rothschildova flaška a Přiznání Alana Turinga.

Vydáno ve spolupráci s nakladatelstvím LEDA.
Copyright © David Lagercrantz, 2009
Translation © Zdena Pošvicová, 2016

Přiznání Alana Turinga - audiokniha obsahuje psychologickou variaci na detektivní případ, jejímž autorem je David Lagercrantz. Čte Miroslav Táborský. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.