Pozadí stránky
Pozadí stránky

Z audioknihy Dítě číslo 44 naskakuje husí kůže
24. 11. 2017 16:35 | Patricie Kolohnátková

Z audioknihy Dítě číslo 44 naskakuje husí kůže

Nálada stalinského Ruska, všudypřítomný strach z tajné policie, zimy s teplotami hluboko pod nulou a vraždy dětí, které přibývají, všichni se je ale snaží zamést pod koberec. A pak také skvělá dramatizace v podání Českého rozhlasu včetně výkonů jednotlivých herců. To vše dělá z audio podoby debutového románu Toma Roba Smithe jeden z nejsilnějších zážitků, který na elektronických pultech audioknižních obchodů najdete. Nejen proto Dítěti číslo 44 náleží titul Audiokniha roku víc než plnými hrstmi.

Příslušník MGB (předchůdce KGB) Lev Děmidev je téměř bezvýhradně oddaný ruskému režimu. Když za ním přijdou nadřízení, aby se postaral o umlčení rodičů zavražděného malého kluka, což prý nebyla vražda, ale jen nehoda, bez váhání souhlasí. Na místě se sice od rodičů dozví několik zvláštních okolností - tělo chlapce bylo nalezené nahé, mělo rozpárané břicho, v puse hlínu a smyčku kolem kotníku - rodinu ale rázně přesvědčí, že se o žádnou vraždu nejednalo a že by kvůli vlastnímu bezpečí měli s pátráním přestat.

Případ ale Lvovi stále vrtá hlavou, zvlášť když těla zabitých dětí začínají přibývat. I přesto, že se znelíbí vedení, začíná nakonec na vlastní pěst pátrat. Otázkou však je, jestli se mu záhadu povede rozluštit dřív, než ho spolu s manželkou Raisou najde a odstraní MGB.

Na svoji prvotinu se britský autor se švédskými kořeny pečlivě připravil. Příběh je inspirovaný ruským sériovým vrahem a kanibalem Andrejem Čikatilem, kterému se přezdívalo rostovský řezník a který mezi lety 1978 a 1990 spáchal hrůzných 56 vražd hlavně mladých žen a dětí. Tom Rob Smith se ale nezabýval jen studiem samotného procesu s vrahem z roku 1993, kdy v kleci zavřený Čikatilo před vynesením rozsudku zpíval na celou síň Internacionálu, prostudoval ale i celou řadou dalších písemností či deníků.

Inspirace Čikatilem je v ale v příběhu jen částečná. Dítě číslo 44 se totiž odehrává už v roce 1953, pár měsíců před smrtí Stalina. Jde o dobu, kdy podle oficiálních statistik v Sovětském svazu zločinnost prakticky neexistovala, i proto Lev Děmidev dostává zpočátku příkaz, aby vraždu malého chlapce nechal vyšumět do ztracena. Pokud si tedy dáte příběh z Dítěte číslo 44 do historických souvislostí, dostává ještě realističtějších, bizarnějších rozměrů.

Román Dítě číslo 44 se dočkalo i své filmové podoby. Produkoval ji Oliver Stone a po boku Garyho Oldmana nebo Toma Hardyho se tu ukázalo i několik českých herců. Podle diváků se ale moc nepovedl, na ČSFD má hodnocení jen 62 %, trailer ale vypadá víc než slibně.

My se ale musíme vrátit zpátky k audioknize. Ta je totiž naprosto fantastická! Jak už bylo zmíněno výše, jedná se o dramatizaci, kterou má na svědomí Český rozhlas, příběh tedy netrvá i víc než 10 hodin, jak jsme u klasicky předčítaných audioknih zvyklí, ale jen necelé 4. Autorkou přepisu románu do rozhlasové hry se stala Šárka Kosková a povedlo se jí to víc než výborně. Posluchač se v příběhu nejen neztrácí, děj ale navíc pomalu graduje a na konci přijde výbuch, který ti, co román Smithe nečetli, naprosto nečekají.

Pod režisérským dohledem Dimitrije Dudíka v audioknize excelují Martin Myšička, který ztvárnil hlavního představitele Lva Demiděva, či Dana Černá v roli Lvovy manželky Raisy. O Janu Vlasákovi coby vypravěči se asi není třeba dlouze rozepisovat, díky svému sametovému hlasu i skvělé práci s ním mu jistě patří tisícovky našich srdcí. V Dítěti číslo 44 se dále objevují Miroslav Táborský, Pavel Rímský, David Novotný, Jan Hartl, ale i Stanislav Zindulka nebo Luba Skořepová.

Vedle těchto skvělých herců pak náladu audioknihy dotváří ještě hudba, která je místy tak svíravá, že ve vás bude narůstat stísněnost a strach i v případě, že budete Dítě číslo 44 poslouchat na prosluněné louce. A ještě o něco děsivější se pak audiokniha stává v momentě, kdy si uvědomíte, že nejde o žádnou fikci, ale o sovětskou realitu 50. let, o totalitu a všudypřítomný strach, kterých jsme si i my užili plnými doušky.

Dítě číslo 44 je skvělým románem, jako rozhlasová hra má ale ještě větší kouzlo. Je napínavá, sugestivní a děsivá a jde bezesporu o dílo, které byste kolem sebe neměli nechat bez povšimnutí projít.