Vybraná tajemství profesora Kesslera

Tajemství, záhady, tajemno – takový je svět profesora Kesslera. Tento český učenec prochází v knize Evropou, Jižní a Severní Amerikou a na svých cestách je svědkem těch nejpodivuhodnějších dobrodružství…
Tajuplný a přitom tak skutečný profesor Kessler má dar, že na každém kroku nachází zajímavé lidi a rád o nich podává svědectví. Ať už se jedná o lidi nadané mimořádnými schopnostmi, mistra odborníka v akupunktuře, krásnou mladou šlechtičnu nebo Indiána, který se vynořil z džungle, každý z nich má v sobě vzrušující příběh.
Kniha o profesoru Kesslerovi oživuje přízračný žánr romaneta. Profesor Kessler se stává tak trochu moderním Faustem a trochu novodobým Donem Quijotem.
Nejedná se pouze o soubor vzrušujících vyprávění, ale o určitého průvodce v přístupu k lidskému životu a smrti a základním otázkám, které si lidé kladou od počátku kultury.
Na čtenáře čeká podivuhodná cesta do hlubin podvědomí, hlubin svědomí i za tajemstvími, která pozorné pozorovatele obklopují každý den.

„Měl v mládí zajímavý a přitažlivý zvyk: ve svém pětipokojovém pražském bytě vždy žil jen v jedné místnosti. Tak dlouho, dokud se do ní vešel, dokud nebyla zavalena popelem, papíry, knihami, přístroji, špinavými košilemi, neumytými talíři a neumytými zkumavkami… Pak se přesunul do druhého pokoje, když byl i ten neobyvatelný, do třetího, čtvrtého, pátého. Pak se přestěhoval do hotelu a povolal telefonicky pratetu, aby mu dala opět byt do pořádku.”

„Legenda mi neřekla nic nového, jen to, co jsem věděl. Jistě, byla tu racionální vysvětlení, jaká němečtí profesoři vynaleznou prostě na všecko —jak velkou fantazii musí někdy člověk mít, aby přinesl racionální vysvětlení! A jaké racionality je třeba k tomu, uchovat si fantazii.”

„Prostě to jaksi patřilo k dobrému tónu — nebýt psychicky zcela v pořádku — myslím, že toto mé pozorování, i když zní dost paradoxně, vystihuje dost přesně uvažování většiny pacientů mého bratrance.”

(Úryvky z knihy)