Liška Bystrouška

Příběh lišky, kterou našel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty dal vzniknout proslulé opeře Leoše Janáčka i dětmi oblíbenému večerníčkovému seriálu. Příhody lišky Bystroušky odehrávající se v malebných lesích poblíž Blanska, se staly klasickým dílem české literatury. Vyprávění o cestě malé lišky za svobodou, které za sto let od svého prvního vydání nezestárlo, bývá automaticky řazeno do kánonu literatury pro děti a mládež. Díky šťavnatému, živému jazyku, osobitému koloritu a přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem zůstává i dnes Liška Bystrouška otevřená posluchačům všech generací. Jedinečné podání Arnošta Goldflama je plné nadčasového humoru, nadhledu a porozumění pro neřesti lidské, stejně jako zvířecí, s nímž glosuje život v lese i mezilidské vztahy.

RUDOLF TĚSNOHLÍDEK
byl básník, dramatik, žurnalista a překladatel, literát tragického osudu. Přestože byl rodákem z Čáslavi a studoval v Hradci Králové a Praze, jeho nejaktivnější životní etapa byla těsně spjata s Moravou, Brnem a zdejšími Lidovými novinami. Za svého života vydal čtrnáct knih poezie a prózy, za román Kolonia Kutejsík získal v roce 1922 Státní cenu. Přesto trpěl tím, že jako autor byl veřejnosti nejznámější coby „pouhý novinář“. Z celého jeho díla je dodnes živá jediná kniha, Liška Bystrouška, která nejprve uhranula čtenáře Lidových novin, kde v roce 1920 vycházela na pokračování s ilustracemi Stanislava Lolka, později se dočkala knižního vydání i operního ztvárnění. Premiéra Příhod lišky Bystroušky Leoše Janáčka proběhla v roce 1924 v brněnském Národním divadle. Přestože úspěch díla přece jen pozvedl autorovo sebevědomí, tíže několika životních zranění vedla k jeho poslední tragické volbě. V lednu 1928 Těsnohlídek v redakci Lidových novin spáchal sebevraždu.

ARNOŠT GOLDFLAM
Narodil se v Brně v židovské rodině. Krátce studoval medicínu, poté pracoval postupně jako slévač, jádrař a rozpočtář. Následovalo studium JAMU a působení v Divadle na provázku, Satirickém divadle Večerní Brno a Divadle X. Jedno z nejvýraznějších období jeho práce se pojí s brněnským (dříve prostějovským) HaDivadlem v letech 1978–1993. V 80. letech začal být obsazován do menších filmových a televizních rolí, kde ztvárnil celou řadu rázovitých postav, které se zapsaly do paměti diváků. Největší ohlas mu přinesly snímky Dědictví aneb Kurvahošigutntag nebo Lotrando a Zubejda. Další filmy a seriály, kde se objevil, jsou např. Otesánek, Modrý Mauritius, František je děvkař či Proč bychom se netopili. Vedle vlastní herecké tvorby působí také jako režisér a dramatik a učí na JAMU a DAMU a je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých dramatiků. Je autorem více než 50 divadelních her a dramatizací, ale také autorem úspěšných knih – za svou pohádkovou knížku pro děti Tatínek není k zahození získal cenu Magnesia Litera.

Nahrávka vznikla podle knihy Liška Bystrouška vydané nakladatelstvím Host v roce 2020. Copyright © Rudolf Těsnohlídek, 2020. Čte Arnošt Goldflam. Hudba Jakub Kudlač. Režie, střih a mastering Pavel Štěpánek. Design obálky © Vendula Chalánková. Grafická úprava obalu pro CD Alena Gratiasová. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová. Vydalo Tympanum, s. r. o., 2020.